Nakonec jen třicet tři

17. února 2014 v 23:23 | Lea |  Moje články

Myslím, že se začínám chytat v novinářské branži. Kdo jiný dává článkům tak zvláštní názvy, aby podnítily čtenářovu zvědavost? Zajímalo by mě, kolika způsoby se dá vyložit právě konstatování: "Nakonec jen třicet tři".
Abych pravdu řekla, ve mně ta čtyři slova evokují jednu smutnou skutečnost: čas ukázat seznam přečtených knih za rok 2013, do kterého jsem bláhově vstoupila s předsevzetím 70ti kousků. A ono je jich tak dvacítka nakousnutých a pokořených do poslední stránky jen 33.
Jednu výhodu to má. Aspoň vás lidi neunudím, když ke každé z přečtených knížek napíšu pár stručných postřehů :)







1) Miluji odmítání! (John Fuhrman)
Hodně inspirativní záležitost. Mám tyhle různé pohledy na věc ráda. Autor tu dokazuje, jak prospěšné může být člověku jakýkoliv druh odmítnutí nebo nesouhlasu, když se z něho poučí.


2) Muži, kteří nenávidí ženy (#1 Millenium - Stieg Larsson)
Nejdřív se mi vybaví "šíleně zdlouhavé" a následně "mrazivé a šokující". Začátek stojí za to přetrpět a počkat si na velké finále. Zajímavé postavy, zápletka, všechno. Do dalších dílů téhle severské krimi se určitě pustím.


3) Za všechny prachy (#1 Stephanie Plumová - Janet Evanovich)
Hrdinka podle mého gusta! Ohromně čtivá záležitost, u které se potrháte smíchy. Ženská, která žije z ruky do úst, má dokonale šílenou rodinku a nadto se pro peníze dává na dráhu lovce odměn.


4) Temné léto (Dan Simmons)
Hororový příběh party kluků na americkém maloměstě, ve kterém se začíná šířit zlo. Doporučuju udělat si dva tři dny volna a zalézt si s touhle bichlí pod peřinu a číst a číst a číst :) Recenze tady.


5) Amélie a tma (Petra Neomillnerová)
Petra se nám tu po zvrhlých upírech dala na dráhu vypravěčky duchařských příběhů pro děti. A změna jí sluší. Amélie nemá kdovíjak originální děj, ale je to milé, svižné počtení doplněné nádhernými ilustracemi.


6) Pokoj (Emma Donogue)
Opravdová čtenářská lahůdka. Příběh matky a syna roky vězněných únoscem ve sklepním bytě. Malý Jack se do něj už narodil a nic jiného nezná. A právě on celý tenhle příběh očima pětiletého dítěte vypráví…


7) Dotkni se temnoty (#1 Cassandra Palmer - Karen Chance)
Nijak zvláštní urban fantasy série. No, spíš paranormal romance. Nechala jsem se zlákat zajímavým začátkem, ale zbytek byla taková průměrná splácanina jiných (a mnohem lepších) autorů stejného žánru. Tady vím, že si další díly nechám s klidem ujít.


8) Anna krví oděná (#1 Anna Korlovová - Kendare Blake)
Duchové zase trochu jinak, zaměření na skupinu YA. Navzdory velmi rozporuplnému hodnocením mně se Anna hodně líbila. Byla tam slabší místa a romantická linka děje mě moc nenadchla, ale nápad a popisy Annina běsnění naopak ano! Druhého dílu se nebojím.


9) Tajemství sedmi ještěrek (Veronika Černucká)
Česká detektivka s trochu přehnaně dokonalou hlavní postavou. Nebyl to úplně můj šálek čaje, musím se přiznat. Ale s autorkou se trochu známe, a tak jsme si zhodnotily díla navzájem :) Promyšlená je dobře, člověku dá dost zabrat, zjistit kdo je vrah.


10) Jestli zůstanu (Gayle Forman)
Nemůžu říct, že mě vyloženě nadchla, ale zklamaná nejsem. Je to citlivý a zajímavě pojatý příběh o mladí cellistce, která během jediné vteřiny přišla o celou rodinu a sama se uvízla někde mezi životem a smrtí. Teď ji čeká rozhodnout se, jestli má proč zůstat…


11) Alchymista (Paolo Coehlo)
Tuhle moudrou knihu zná asi každý. Mně se četla těžko a do kolen z ní nejdu. Nicméně nemám v úmyslu Santiagovu cestu za skutečným bohatstvím života ani odsuzovat. Ve správné etapě života má čtenáři co nabídnout.


12) Hymna zármutku (#2 Lincoln Perry - Michael Koryta)
Spisovatel s českými kořeny vydává v Americe sérii o mladém detektivovi jménem Lincoln Perry. V tomto díle se snaží očistit jméno svého bývalého kamaráda, který se před smetí zapletl do pořádných sraček. Na to, jaké ovace vířily kolem jeho poslední knihy "Tak chladná řeka" - dokonce zazněla srovnání se Stephenem Kingem - mě osobně styl ani příběh tohoto autora nezaujal.


13) Cesta (Cormac McCarthy)
Film mě odrovnal. Po jeho zhlédnutí jsem se do knížky nikdy nechtěla pouštět. Ale víte, jak to je, když ta silná myšlenka v hlavě pořád hlodá a hlodá… Poté, co slunce navždy zakryl neprodyšný závoj popela, skončila i éra peněz. Teď budete potřebovat tři úplně odlišné věci. Jídlo, náboje a pořádné boty. A vyhnout se všem, kdo už začali lovit poslední jídlo, které ještě zbylo. Ty slabší z nás. McCarthyho syrové psaní mi dokonale sedlo. Jedinečná atmosféra, upřímnost. Na co jména? Na co uvozovky? Když jste možná ti poslední "hodní" na světě…


14) Holčička, která měla ráda Toma Gordona (Stephen King)
Tahle knížečka je klasickým příkladem myšlenky hlodající v hlavě. King dostal nápad. A musel ho dostat na papír. Pokud jste se jako malí ztratili v lese, vžijete se do příběhu lépe než většina znuděných čtenářů.


15) Dcera kostí a dýmu (#1 Kost přání - Laini Taylor)
Tvrdili, že je to andělská série, která změnila jejich názor na současný literární boom kolem těchto okřídlených stvoření. Tentokrát měli pravdu. Příběh odvěké války mezi chimérami a anděly mě oslovil. Je to smutné i veselé, nijak přehnané romantické, a docela slušná jízda. K tomu všemu je sranda sledovat, jak si americká autorka poradila s prostředím Prahy, kterou osobně nikdy nenavštívila :)


16) Léky smutných (Pavel Gotthard)
Příběh, kde se prolíná dnešní svět s prostředím fantazie. Není to ale žádná druhá Narnie. Tady je útěk nešťastných lidí do vysněného světa spíš smutným pohledem do duší, které podlehly nátlaku reality. Zde recenze.


17) Sebevědomá konverzace (Bred DeHaven)
No dobrá, tohle je trochu mimo mísu. Ale člověk se potřebuje v práci školit, aby měl finance na další knížky, ne?


18) Sweeney Todd - Šňůra perel (Thomas Peckett Prest)
Kdo čeká charismatického holiče ala Depp, ať knížku ani nečte. Todd je zloděj, tyran a držgrešle první kategorie. Pokud ale otevřete první stránku bez předsudků, dostane se vám velkého a dokonce i humorného čtení a jedno dvě odpoledne.


19) Jako v pavučině (Cat Clarke)
Jedna zrazená holka se pokusila zabít. Někdo jí v tom zřejmě zabránil, protože se probouzí v malé místnosti a její věznitel ji nutí vzpomenout si na celý ten příběh, který ji dohnal až sem. Vracíme se s ní krůček po krůčku a závěr možná leckoho překvapí.


20) Vrána (James O'Barr)
Čtu ji každý rok. Drastický komiks o lásce až za hrob by měl alespoň jednou otevřít asi každý.


21) Hvězdy nám nepřály (John Green)
Ale jo, šlo to. Nad tisícerými ovacemi na tento bestseller se sice nerozplývám, nicméně napsat to pan autor uměl. U knih o rakovině je člověku někdy až blbé se smát, ale tady se to stalo nenásilně, navíc jsem to ke konci zase vyvážila nějakým tím fňukem.


22) Rezistence (#2 Povstalecká trilogie - Veronica Roth)
Pokračování celosvětově úspěšné dystopie jsem odkládala dlouho. Asi to bylo tím, že jsem po přečtení jedničky dokázala bez problémů dál fungovat. Ani toho nelituju, protože milá Veronika tenhle díl úplně nezvládla, alespoň co se mě coby znuděného čtenáře týče. Hodně šachování a popisy a popisy a popisy základen. Čtyřka vyměknul a Tris je jako děcko. Nějak takhle to řekla kamarádka a já s ní naprosto souhlasím: "Z celýho toho lítání od jednoho ke druhýmu aspoň dokonale víme, která základna má jaký kachličky."


23) Láska je jen slovo (Johannes Mario Simmel)
Všichni o tom mluvili a já se Simmelovi bránila už kvůli tomu názvu. Nakonec mě chlapík dostal, a to nejen tím, že jsem si knížku za pár šupů opatřila, ale taky svým dobře odvedeným řemeslem. Já si nemůžu pomoct, ale láska psaná rukou mužského autora je vždycky tak nějak klišé - ohraná osnova, které cosi chybí. Na druhou stranu, kolikrát se stane, aby čtenáře víc než love story v knížce o lásce odrovnala takzvaná omáčka. Zvraty, rozmanitost vedlejších postav, samotný nebohý hlavní hrdina… Já z toho skoro okousala peřinu.


24) Lady Fuckingham
Češi ještě pořád žijí v přesvědčení, že vinu za vznik tohohle mělkého pornografického dílka nese Oscar Wilde. Svět se tomu směje a nazývá to chytrým reklamním tahem. Přikláním se ke druhému názoru. Takhle zbytečnou knížku jsem už dlouho nečetla. Na druhou stranu, někdy byla tak blbá, že jsem se už jen musela smát.


25) Bublina (Katarina Šajbanová)
Tuhle knihu jsem přidávala k nákupu jen proto, že mě devět korun (opravdu, devět) navíc nezabije, když už platím jednotné poštovné a balné. Koho by za ty peníze nezajímalo, co je to za debut slovenské spisovatelky, že stálo za to překládat ho - ano, překládat - do češtiny. Je to příběh o hledání ztracené sestry, které se postupně převtěluje do hledání sebe sama. Forma vyprávění byla na mě bohužel "jednoduchá", nicméně líbilo se mi, jak autorka celou knihu prokládala zajímavostmi z různých koutů světa. Při vzpomínce na tuto prvotinu mám ze všeho nejvíc chuť poležet si na bílém písku Thajska.


26) Blankytné hříchy (#11 Anita Blakeová, lovec upírů - Laurell Kyle Hamilton)
S Anitou jde všechno do pekel, chtěla jsem napsat, ale není to tak úplně pravda. Do pekel jde autorka se svou neukojenou touhou. Zničila jednu z nejzajímavějších osobností, jaké jsem kdy v knihách potkala. O čem tenhle díl vlastně byl? Sex, upíří politika a sex? To bude ono.


27) Polibek pro Annu (#1 Polibek pro Annu - Stephanie Perkins)
Milé překvapení. Na to, že je to dívčí román, jsem se i já začetla raz dva. Poslat Američanku na školu do Paříže zní samo o sobě jako dobrý námět na zábavné čtení.


28) Upíří hora (#4 Darren Shan - Darren Shan)
Potřebovala jsem něco útlejšího na odreagování. Už z toho asi vyrůstám, ale tyhle knížky o poloupírovi máte stejně za pár hodin za sebou.


29) Zlodějka knih (Markus Zusak)
Silná kniha, pro niž jsem nedávno sepsala dokonce minirecenzi. Neobvyklý pohled na hitlerovské Německo očima samotné Smrti.


30) Druhý dech (Phillippe Pozzo Di Borgo)
Skutečný příběh aristokrata/kvadruplegika, který byl skutečnou předlohou pro film Nedotknutelní. Phillippovi "paměti" pro mě osobně nebyly úplně lehké čtení. Hodně sentimentu, humoru pomálu, přistěhovalecký ošetřovatel zase tak okouzlující nebyl. Recenze tu.


31) Dědička (#1 Svět Tryllů - Amanda Hocking)
Na začátku jsem byla z knihy o holčičce, kterou se jednoho dne "vlastní" matka pokusila zabít, nadšená. Bylo to šílené, citlivé, napínavé, všechno. Po poutavém vstupu do děje šla ale kvalita prudce dolů. Knížka se pro mě stala příliš předvídatelnou a bez hlubšího děje, bohužel. Bod za svět, do kterého autorka svou sérii zasadila. O trolech a podobných mnoho knih tohohle druhu asi nebude.


32) Než jsem tě poznala (Jojo Moyes)
O emotivním bestselleru britské spisovatelky jsem se myslím dostatečně vyjádřila ve své minirecenzi zde.


33) Moře klidu (Katja Millay)
Opět. Jak mě navnadil začátek (a tentokrát uznávám, že se této autorce dařilo držet si tajemství zuby nehty), postupem času se kouzlo vytrácelo. Nemůžu říct, že mě knížka nebavila nebo nedokázala svým tématem oslovit. Prostě jsem jen autorce tak úplně nebaštila její psychicky narušenou hrdinku. Ano, vystupovala opravdu jako správná podivínka, ale uhlazená forma vyprávění pramálo odpovídala jejímu chování. Recenze teprve vyjde.


A jak dopadlo vaše loňské knihomolí skóre? :)


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ms_Tweety Ms_Tweety | 5. března 2014 v 20:06 | Reagovat

To docela jde.Já mám tak dvacet knih a million stránek učebnic k tomu O_o

2 Snoubení Tmou Snoubení Tmou | E-mail | Web | 12. března 2014 v 21:49 | Reagovat

Jo, to chápu. A stejně často žasnu, kolik jsou toho studenti schopní za rok přečíst z beletrie!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama