To je tak zvláštní, číst něčí názor na vaše myšlenky...

28. října 2016 v 17:51 | Lea
Možná je ten název trochu tajemný, ale asi se usmějete, až přijde rozuzlení. Názor někoho druhého na vaše myšlenky jste zažili všichni přinejmenším ve škole. Říká se tomu ohodnocení známkou nebo tak nějak, ne? A v něterých případech, například v hodinách slohu, jste patrně dostali i nějaké to slovní ohodnocení vašeho výplodu. A nedalo by se tomu taky říkat jistým způsobem recenze?

A přesně o tom je dneska řeč. My autoři - ať už napíšeme jednu básničku, nějakou úvahu nebo opravdovou knihu - se toho bojíme, a zároveň nemít tenhle druh paliva, asi se na to vykašleme. Protože když už jednou jdeme s kůží (nebo klidně s ovocem) na trh, tak si lžete, komu chcete, jde vám o to.

O názor na vaše dílko.



A máte z toho hrůzu, když se začnou objevovat první zobrazení na počítadlech návštěvnosti. Nebo si lidi přidávají vaši knihu na ČBDB.cz do seznamu k přečtení. A pak jste třeba trošku zklamaní, že vám to lidi jen oznámkují a za komentář jim to nestojí... A pak vám to konečně někdo ohodnotí slovně.

A stojí to podle něj za starýho Standu.


Ale o tom až jindy. Protože to, co jsem dnes chtěla popsat, je ten zvláštní pocit. Ten pocit, že někdo nakoukl prostřednictvím vašeho textu do vaší hlavy.

A má na vaše myšlenky názor.


Jasně že jsem měla už dříve zpětnou vazbu od beta readerů a pravidelných čtenářů na webu bez-hranic.cz A taky jsem se děsila toho obrovského počtu přečtení a komentářů, které naskakovaly na počítadle.

Ale teď je na moji knihu první oficiální recenze.


Copak o to, že je pozitivní, ačkoliv to taky potěší. Serveru Děti noci si moc vážím. Přestože se zabývají pro spoustu lidí silně brakovým tématem - upíry, vlkodlaky a podobnými tvory -, jejich podávání informací má úroveň. Není to online útočiště pro fanynky Roberta Pattinsona, ale seriózní web s komplexním zaměřením na daný žánr. A to se mně osobně moc líbí. Ale to už se zase rozepisuju tak, že bych mohla skončit úplně jinde. Takže zpátky,

Recenze je názor na něčí myšlenky přenesené do písmen.


Víte, co je na tom nejzajímavější? Jak to ten člověk vidí a chápe zase po svém. Mě osobně mile překvapily detaily a závěry, ke kterým autorka recenze došla. Čtu a čtu a občas si říkám: "Není tohle přece jen trochu spoiler?" A nejsem si jistá, protože to pro mě při psaní třeba nebylo tak důležité, abychom se tím já i čtenář zabývali.

A on se tím přesto zabýval.


Každopádně bych všem přála tu zkušenost, číst anotaci převyprávěnou vlastními slovy čtenáře. Jaké konkrétnosti si vybral a které mu nepřišly tak důležité a proč? Čtenáři by měli psát anotace! Je to jako bych četla o něčem novém, co je velmi podobné tomu, co se mi před lety zrodilo v hlavě... Ale něco je jinak.
No dobře, už k té recenzi. Jestli vás zajímá názor na mou knížku, odkážu vás přímo na Děti noci, kde je recenze na Snoubení tmou k přečtení. Jóóó, je to ten odkaz v předchozí větě.

Díky za vaši pozornost!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 PetraN. PetraN. | E-mail | Web | 30. října 2016 v 12:37 | Reagovat

Mě připadá třeba zajímavý, jak mají lidi tolik jiný názor na knížky, které přečtou, ikdyž čtou všichni tituly jako přes kopírák. A na něčem se shodnou a na něčem ani v nejmenším :))

2 Snoubení Tmou Snoubení Tmou | E-mail | Web | 30. října 2016 v 16:00 | Reagovat

[1]: Tak to asi bývá. Samozřejmě, pokud se do žánru pustí člověk, co tomu neholduje, dá se to očekávat spíš. Je ale pravda, že pokud mají dva přečtenou většinu knih stejných, a jeden z nich hodnotí všechny kriticky, možná by měl pouvažovat o jiném žánru :) Pokud to mají střídavě, tak je asi vše v pořádku.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama